Naší hlubočinskou smečku tvoří tři pejsci. Jsou to všechno kámoši, ale protože Bruno je mladší než ostatni, potřeboval by nějakýho aktivního parťáka nebo parťačku na lítání.
Bruno
Bruno je náš pejsek. Narodil se v říjnu roku 2009, takže už dávno není štěňátkem. To to utíká! Je to poděs, míčkofil, vodomil a vztekloprdelník. Protože rád hnojí, říkáme mu, stejně jako našemu předešlému pejskovi Hugýskovi HNŮJ. Tahle přezdívka vyvolává tázavé pohledy a dotazy náhodných posluchačů, ale nám se líbí, je originální a Bruna vystihuje. Řekla bych, že mu Hnůji říkáme častěji, než Bruno. Slyší díkybohu na oboje.
Enýsek
Enýsek je fenka Českého chodského psa. Je to taková paní carevna. Aleš s Ivou jí tak i říkají, ale já a Marthy jí oslovujeme NÁNO, což se sice Alešovi moc nelíbí, ale slyší na to skvěle. Ne všechno žere a ne všechno má ráda. Nesnáší neuctivé zacházení a miluje pánečka Aleše. Občas na mě zkouší, že by neposlechla, ale to neprojde.Zkouší to tedy míň a míň.
Hnůje už od malička zcela ignoruje. Trošku mě to mrzí, ale co nadělám, že? Je to už postarší dámička a tak se přece nebude zaobírat nějakým ztřeštěným puberťákem, kterej se jí beztak jenom věší za límec. Bruno jí ovšem miluje stejně tak, jako Berťáka.
Bertik
Bertík je postarší kříženeček jezevčíka a kokra, ale z kokra nemá ani Ň, je to zkrátka jezevec jak zjevem, tak povahou. Jeho oblíbená činnost je obsazovat křesla, na kterých někdo sedí, ale zaváhá a zvedne se. Moc miluje míčky, ale narozdíl od Bruna je dokáže během minuty rozebrat takřka na atomy. Bruno a Bertík jsou kámoši. Jejich zvláštní "mezigenerační" přátelství je téměř zázrak, protože Bertík normálně jiné pejsky nesnese. Bruna ale naštěstí nejenom, že snese, ale má ho i rád. Vždycky, když se nikdo nekouká, mazlí se s níma líbá ho na tváře. Bruno Bertíka absolutně zbožňuje. Myslím si, že Bruno dal Bertíkovu životu trošku šťávy a přenechal mu trochu svého mladého elánu, takže doufám, že mu na dlouho předlouho vydrží.
Bertík je známý tím, že je to pěknej hajzlík nevěrný a vždycky se uvelebí zrovna u toho, kdo je doma a je mu v podstatě jedno, kdo to je.
Hlubočinská smečka
Společně tihle tři tvoří tzv. Hlubinskou smečku. Kápo je Enýsek, to je jasná věc. Jakmile si kluci začnou hrát, snaží se jejich chování maximálně šéfovat.
Od malička udržuju jejich hierarchii takovou jaká byla v dobách, kdy byli Bertík s Enynou sami. Po Ený následuje Bertík. Oba mají za majitele Ivu a Aleše, ale v podstatě žijeme tak nějak dohromady. Přestože jsou všichni tři skoro pořád spolu, je vidět a cítit to rozdělení, to že k nim Bruno tak úplně nepatří.
Bruno je totální nekonflikt a nikdy neměl tendence se drát na vyšší pozici, přestože mu jí Bertík sám od sebe nabízel. Bruno se ke všem chová jako štěně, je hravý, přirozeně podřízený a zřejmě na té nejnižší pozici i nejšťastnější.
Protože naše smečka je taková polovičatá, rádi bychom (teda asi spíš já) Brunovi časem pořídili parťáka, aby měl kamaráda fakt pro sebe, ne aby byl takovým polovičním členem druhé smečky. Jak to bude, ale časem uvidíme.
