Divišov 16.10.2011

Jedno krásné nedělní odpoledne jsme se zůčastnili závodů v agility v Divišově. Líbilo s enám, jen jsme asi byli příliš přespříliš zmlsaní skvěle organizovanýma prvníma závodama s Barčou, s pevně danýma pravidlama. Já na klubových závodech nikdy nebyla a tak jsem prskala z některejch manýrů, který tam byly. Na tědlech závodech nebylo DISK za odmítnutí překážky, ani opuštění psa parkuru...mohlo se mít v ruce pamlsek nebo hračku a na konci tím psa odměnit. Disk měl bejt jen za vyvenčení psa na parkuru, za hrubost ke psovi a ještě nevim za co. Nikdo ale nedodržoval nic, pesani se vesele venčili na parkuru, pánící rozhazovali ňaminy při běhu po trati...závody to byly super, podle mě zbytečně dlouhý a bylo jich moc, líbil se mi systém výher, kdy nikdo neodešel s práznýma rukama, mě osobně se nelíbily tratě, ale to bylo tím, že jsem vždy zatím "běhala" jen ty Bářiny. 

První běh paralelní byl takový, že se nedal vést ani na jednu ruku. Psa jste museli různě přebíhat a vysílat, vytáčet...hnůjek se mi při prvním kole začuchal u startu u vysypanejch ňamek. Nebyl první ani poslední.... 

Druhý běh: hru jsme nechali běžet s Hnůjem páníka Andyho. Dařilo se jim skvěle, Martin je rychlík, Hnůjek ho nádherně poslouchal, takže DRUZÍ! Opět tam ovšem byli čůránky od fenky na parkuru, takže někteří se tam prostě zasekávali. Organizátoři to nepenalizovali a spláchli to až po závodech.

Protože v minulém běhu nebylo moc co ukazovat a páník chtěl zkusit ještě jeden běh, běžel Hnůjek s ním i JUMPING. Trasa se mi jako jediná vyloženě líbila. Hnůjek páníkovi odmítl tuším druhou skočku, kde nasbírali 3 chyby. Jinak měli nejlepší čas. Hnůjek fakt krásně páníka poslouchal, letěl jak blázen. Konečně se mohl rozeběhnout. Páník i hezky ukazoval, díky tomu, že byl rychlej, mohl si i lecos dovolit...těžká závist...se třema chybama ale skončil jako poslední v dané skupině, protože se prý primárně koukalo na čistotu běhu a ne na rychlost.

Poslední běh byla štafeta, běžela jsem s Ifíkem a Mouličkou. Trasa se mi taky líbila, pečlivě sem si jí nachodila a natrénovala, nebylo to nic těžkého...před startem mi Bruna rozrušil člověk s goldenem, který běhal na startu a pískal míčkem a kdo zná Hnůje, ví co hnůj na pískací hračky dělá. Nakonec ale start v pohodě. Hnůjek měl ovšem po celém dnu asi dost, takže mi odmítl tunel. Vběhl do něj a jak jsem křičela "pojď pojď" tak se vrátil odkud do něj vběhl. Po napravení mi odmítl i látkovej, zase do něj vběhl a vrátil se. Nechápu. Nikdy to nedělá. Asi fakt ta velká únava. Sotva mlel nožičkama. Moulinka si na svý druhý půlce trati rozbila kušnu a praštila se brutálně do paličky. Takže bůh ví kolikátý jsme skončili. 

Celkově tedy jsme skončili desátí.

Celkově teda závody docela ušly, s holkama byla sranda, se psama byla sranda. Pesani se snažili, ale někdy prostě nebyla nálada...podle mě toho bylo prostě moc a pak byla i dost zima. Co se mi líbilo bylo již zmíněný systém odměňování. Líbil se mi areál za městem v krásném prostředí. Nelíbilo se mi, že se samotných závodů účastnili i organizátoři závodů, vypadalo to trošku blbě, když si paní organizátorka sama připínala kokardu, taky se mi nelíbila ta pro mě příliš upravená pravidla, přehlížení ledasčeho...ale to je spíš pocitové. Asi jsem jednoduše moc zmlsaná Barčinýma tréninkama a přístupem. Nakonec to přece jenom byly první závody klubu